Přinášíme Vám něco ze slávistické čítanky.

Příjemnou četbu!

Těžký osud Pitomáše Všivoka

Aneb „Ty nám taky, hajtro rudá…!“

Na okraji Vysočiny směrem na hranice,

kousíček od Pelhřimova, leží Kamenice.

Městečko je malý, klidný, náměstí má útulný.

Dobrej dojem narušujou snad jenom psi potulný.

Na náměstí pod lipami schovaný jsou lavičky,

na nichž v sedě rozjímají milenci a babičky.

Mladej kozlík s mladou srnkou, padli si tu do voka…

Ti, kdyby se nesetkali, nebylo by Sivoka!!!

Den co den sem tihle dva chodili na procházku,

až Amor – blázen nerozumná – daroval jim lásku.

Chápu, že co z toho vzejde, nemoh vůbec tušit,

přesto, když ho někdy potkám, rozšlapu mu kuši.

Láska byla jedinečná, jejich budoucnost jistá.

Snad jen ďábel tehdy věděl, co na lidstvo se chystá.

Nejdřív svatba a pak „honem, šup od bytu pro klíče.“

Za krátký čas máme tady pyšné mladé rodiče.

Mladá paní Sivoková s kočárkem se chlubí,

všechny babky z okolí se na Tomáška zubí:

„Pěknej! Celej Váš pan manžel – no, tim jsem si jistá!“

Netuší, že obdivují vtělení antikrista…

Když Bůh tvoří jiné děti, dává si s tím práci.

Zde však lidu ukázal svůj smysl pro legraci.

A že svý pověsti zlýho týpka je Bůh vždycky věrnej,

co jinýho jsme mohli čekat, nežli humor černej.

Ač snažily se, co jen mohly, u kolébky dvě sudičky,

svět byl opět obohacen o pěknej kus zrůdičky.

První babka předpovídá bohatství a slávu,

druhá zas, že přijde to přes fotbalovou trávu…

Třetí – baba škodolibá – říká: „To je hotové…!

Když už máš tou hvězdou býti, ať máš IQ nulové!“

„Ať hloupý jsi jak zedník, který nepochopí majzlík,

do toho buď nafoukanej, agresor a hajzlík!“

S tím, co třetí sudička mu doplnila do karty,

nemoh skončit jinak, než jít excelovat do Sparty.

Protože však nevede tam cesta z Kamenice,

Jeho přestupní stanicí byly Budějice.

Dětství budem ignorovat, točíme se zádama…

Beztak jen problémy dělal s vostatníma smradama.

Trhal mouchám nožičky a spolužáky mučil,

a na pěkných „čtyři mínus“ ve škole se učil.

Kamenice oddychla si, když sáhla ruka osudu,

Tomáš bude v hlavním městě dělat rodičům ostudu.

Co sudičky předpoví, tak to se prostě musí stát!

A tak Sparta vysázela za něj zlatek padesát.

Zpočátku byl tichý, plachý – koukal, kam se schovat.

Jen získal správný kamarády, začal si vyskakovat.

Než měl kámoše za prdelí, byl tak hrozně maličký,

rychle se však adaptoval na svou roli hvězdičky.

Jeho život je teď samá sviňárna a aféra…

Jako nejmladší v republice kritizuje trenéra!!!

Pak myšlení logickému přilítne další rána,

když z něj za “dobrý chování“ udělaj kapitána.

Týpkovi, po kterym kdysi, neštěknul by ani pes,

sláva stoupá do hlavy a rypák míří do nebes.

Jako kohout na smetišti čechrá si svý péra,

Sivok si na svých webovkách hraje na rappéra…

Možná, že jen obává se, že mu někdo nafláká

za ty jeho blbý řeči. A tak hraje drsňáka…

Třeba to má spočítaný, koho všeho urazil,

a bez imidž zlýho kluka, že by brzo narazil.

Novináři dnem i nocí klepají mu na dveře,

aby mohli ráno napsat, čím zas uráží soupeře.

Žurnalisty baví ňouma, co rád věci hrotí,

tak v gumovejch rukavicích kašpárek se fotí!

V novinách je superklasa, tam se mu to machruje,

zato s uměním fotbalovým už mu to nějak hapruje.

Holt, když nohy chromý jsou, pak je třeba získat fanouška…

A tak urážky na Slavii šeptá pleškám do ouška.

Ti jediní ho ocení, v nich má svou pražskou rodinu,

svých slintů věrné posluchače – svou cílovou skupinu!

Jak vrána k vráně sedá a nůž neprojde horou,

platí stejně – chorá mysl hledá mysl chorou!!!

Ať s náckama si koketuje, když ho to tak baví,

Vzhledem k obsahu holých lebek jsou pro něj ti praví.

Mají stejnou úroveň, jazyk, inteligenci…

„Mrtvý mozek, prosím, uctít květinami a věnci!“

Mladý vyjukaný klučík chtěl dobýt hvězdnou pozici,

bohužel tím poukázal na exkrementy v palici.

Samotnej by těžko přežil, pomáhá mu parta

„Máš IQ pod osmdesát? Pojď k nám! Značka: Sparta“

Dneska každý malý dítě dávno už to ví:

„Kde je sběrnej tábor blbců?“ Na „Milady Horákový!“

Sivok není jedinej, tam bezmozků je mnohem víc…!

Člověk neví, jestli došel na Letnou, či rovnou do Bohnic.

Proto, prosím, neříkejme Sivokovi nic zlého

a mějme trochu pochopení, že rozumu je mdlého!

Buďme proto shovívaví k nemocnému mládenci!

Být jako on, také bychom, sáňkovali v červenci…

Autor díla - Katrin SKS J